Ahoj.Tady je pokráčování našeho příběhu a zase vidíme Bloodyho 
Takže tu je pokračování :) A prosím zanechte komentář... Bez komentáře když vidím jen přečtení tak se mi zdá že je tu mrtvo :D No...Tak tady je tedy.
Bam!Matka spatřila lovce s maskáčovou zelenou kápí a s puškou v ruce.Jakoby se pro ni zpomalil čas...Viděla jak se pomalu přibližoval náboj...Dále to nechci popisovat...Měl jsem ji moc rád a ona mně opustila když mi byl jeden rok.Měl jsem ji tak rád že jsem musel i zabíjet...Když se ke mně přiblížil tak jsem vyhrnul pysky a ukázal své ostré a čisté zuby.Natáhl ke mně ruku,ale to už jsem nevydržel a zakousl se mu do palce.Vyjekl a dostal jsem pohlavek tak silný,že jsem se překulil dozadu.Naštval jsem se a zase ho kousl tentokrát jsem minul a přistál u východu z jeskyně.Řekl jsem si Teď mám šanci musím rychle utéct! Taky jsem to udělal.Rychle jsem utekl pryč.Kdo by neutekl když mu bylo 11 měsíců?Já jsem utekl a byla to dobrá rada od svědomí.Pelášil jsem na takovou menší mýtinku.Byla malá a úrodná.Vylezl jsem na ni a spatřil jsem krásu.Byla to nádherná krajina plná lesů,louk a všeho možného!Byla tam stáda srnek,jelenů,muflonů a také tam byli vlci,pumy,medvědi atd...Uviděl jsem na zemi ležet ustrašené vlče,ke kterému se pomalu hnalo stádo srnců.Musel jsem ho zachránit.Vyběhl jsem a utíkal co nejrychleji."Honem!Poběž tady!"zakřičel jsem na něj."To nejde!Zasekl jsem se!"řeklo pisklavým hlasem vlče.Vycenil jsem zuby a snažil se přetrhat lano.Nešlo to,protože jsem byl malé vlče.Stádo srnců už od nás bylo necelé dva metry...
Dáme dále? :) Musíte napsat +1 koment a bude brzy pokračování! :)
*Whitewolf
2025 ©