Život je krátký-Kara

Ahoj :) Mám pokračovat s Bloodym? Bylo by to hodně částí...No rozhodněte,ale mezitím si dáme další příběh :) A moooc vám děkuji za aktivitu,tento blog se dostal na 30.místo v nejoblíbenější český blog! Jste úžasní! :)

Byla temná noc.Kara jako vždy čekala až vyjde úplněk,aby mohla začít zabíjet...Ano,ona ráda zabíjela,však ne pro sebe,ale pro ďábla v sobě.Ovládal ji už hodně dlouho.Vyvraždila 2 smečky z toho 2 alfy,5 členů a 3 vlčata.Nechtěla zabíjet,bohužel ta moc démona byla silnější...Mraky jakoby před ní utíkaly.Ležela a najednou se zkroutila.Úplněk jí zasvitl na tlapy posyté ostrými drápy,jako čepele.Zkroutila se,jakoby jí někdo začal zkrucovat.Nemohla se nadechnout,nemohla se pohnout.V tom sevření pustilo,když dole uviděla vlka.Hned za ím se plížily-pravděpodobně jeho lovci a za nimy hladová smečka.Kara pochopila.Démon má hlad.Rychle,ale opatrně se zvedla,aby ji náhodou nezahlédly.Plížila se v tmě.Vypadala jako obyčejný kámen.Vlčata běhala v vysoké trávě,kde číhala.Jedno mládě vběhlo do její blízkosti,nastavila tlapu,než se stihlo vlče otočit,silně ho udeřila její tlapa.Zůstal ležet,avšak jen omráčený.Tuto scénu sledovalo druhé vlče,kterého si Kara nevšimla.Čekala.Mezitím to vlče běželo a řeklo to smečce.Zavedlo je tam.Kara tam tiše podřimovala.Nevnímala svět.Alfa,lovci a bojovníci ji převrhly a začaly pomalu,ale silně kousat a rvát maso po delém těle.Kara otevřela oči.Nebyli černé,ale bez zorniček a celá vyplněné bílou barvou.Naježila se jako kočka a jediným úderem tlapy odhodila jednoho lovce.Nebyla to ona,ale démon.On ji ovládal.Slyšel její myšlenky,viděl jejími oči a slyšel jejími uši.Měl na starost celé její tělo.Umanil si,že bude hostina.*O pár minut později* Smečka ležela na zemi.Zem byla prosáklá krví.Kara si olyzovala své krvavé drápy.Démon viděl silného vlka,který s vyděšením a úžasem pozoroval.Když se jejich pohledy střetly,tak jakoby jí provrtával svým pohledem celé tělo.Démon vycítil že on je velmi silný.Kara se na něj zamračila,ale poté se uchichotla a usmála.Démon ji podlomil nohy.Na vteřinu se jí zastavilo srdce.Přistála přímo na vlkovi.Zděsila se.Obklopila ji velká temnota.Zkroutil se jí žaludek,nemohla dýchat,spadla na zem,neměla sílu,aby se jenom pohnula.Otevřela pusu a vyletěl z ní jenom chrapot.Démon ji opustil.Vletěl do toho vlka,který zavinil její smrt.Najednou se tam objevily domorodci.Byl obřad vlků.Musí najít mrtvého vlka,stáhnout ho z kůže,dát si na něj jídlo a tančit kolem ohně.Viděli že umírá.Chtěli ji nechat být,ale vůdce rozhodl.Zařval něco v cizím jazyku.Kara cítila svobodu,bolest,utrpení,beznaději,žal a volnost...Zavřela oči a myslela na ty vlky co musela zabít...Na smečku,ubohé vlče...Najednou se jí vyobrazil ten vlk.Okouzlil ji a zabil....Byla ráda,že jí někdo zkrátil to trápení.Konečně se mohla prohánět se svojí rodinou.Dostala přímou ránu do lebky,a ukončilo se její trápení.

*Whitewolf